Příběh: Jsem alkoholička - kvůli mateřské!

Celkově je v Česku něco přes 200 tisíc žen závislých na alkoholu. Asi 40 tisíc z nich začalo pít v době, kdy se doma staraly o dítě. Jednou z nich je i paní Pavla, která se nám svěřila se svým příběhem.

„Pár měsíců před nástupem na mateřskou jsme se s manželem nastěhovali do krásného domu za Prahou. Prostorný dům s velkou zahradou byl dlouho náš sen, a tak jsme si to ze začátku moc užívali. A nemohli se dočkat, až se tu budou batolit a pobíhat naše děti. Narodila se nám krásná holčička Eliška a vše vypadalo tak idylicky… Jenže žádná „reklama na šťastnou rodinku“ jak z katalogu se nakonec nekonala. Sen je totiž něco jiného než realita…“

Jako primitivní stroj


„V sedm ráno se totiž zaklaply dveře za manželem a mě čekalo dlouhých dvanáct hodin do jeho příchodu. Celodenní kolotoč mezi špinavými plenkami a kojením mi připadal jako jeden nekonečný příběh. Připadala jsem si tak osamělá a degradovaná. Věděla jsem, že život se mi s mateřstvím dost změní, ale netušila jsem, že to bude tak moc náročné. Jasně, nebyla jsem sama, byla tam se mnou Eliška - a byla jsem šťastná, že ji máme. Ale s tou jsem si bohužel nepopovídala. Ta potřebovala jen nakojit, spát a mít čistou plenu. Občas mi připadalo, jako kdyby mi ze mě malá vysávala nejen mléko, ale všechny schopnosti a znalosti, co jsem do té doby nasbírala. Mých pět let studia na vysoké a kariéra v pojišťovně jako kdyby byly ze dne na den smazány. Byla jsem jen jako stroj- stroj na mléko, přebalování a domácí práce… nic víc.“

Uzavřená v luxusní kleci

Když se manžel vracel po celodenním shonu domů, byl většinou tak vyčerpaný, že jen zašel podívat na malou a utrousil pár vět. Poté padl do postele. Když jsem mu vyčetla jeho pozdní příchody, odbyl mě větou: „Miláčku, někdo přece na tu velkou hypotéku musí vydělat!“ Jako kdyby já byla nemožná a k ničemu. Ale nejhorší na tom bylo, že jsem si tak ve skutečnosti opravdu připadala. Brzy jsem totiž zjistila, že život v satelitním městečku totiž není tak růžový, jak jsem ho viděla. A litovala jsem, že jsme se odstěhovali…


Tak moc jsem se potřebovala někomu vypovídat, ale nikdo nebyl nablízku… Bohužel kamarádky, které jsme měla, zůstaly v Praze a dělaly kariéru. Na nějaké výlety za zoufalou matkou, někam 30 kilometrů od Prahy, samozřejmě neměly čas. A naši? Ti bohužel bydleli 200 kilometrů daleko a do telefonu jsem se jim nechtěla stěžovat. Můj život v luxusní kleci, který by mi možná mohl na první pohled kdekdo závidět, jsem najednou začala nenávidět.

„Zachránce alkohol“

Psychická únava, pocit prázdnoty a osamění, deprese. S tím vším začala Pavla bojovat, aniž by si toho její manžel všiml. A tak si našla si společníka, který jí pomáhal. Teda ona si myslela, že jí pomáhá…. „Vše to odstartovalo tím, že jsem měla zánět a musela přestat kojit. A tak mě napadlo si po dlouhých měsících dát jen tak skleničku. Zjistila jsem, že je mi po ní dobře. Velmi dobře. A tak jsem si dávala pravidelně jednu před spaním. Jakmile ale přišla stresová situace, otevřela jsem si lahev, kdykoli během dne. Nakonec jsem pila, co mi přišlo pod ruku, jen abych si udržela hladinku. Víno, pivo anebo i rum, který jsem předtím tak nesnášela. Jen tak jsem dokázal den zvládnout. Nejvíce ze všeho jsem měla strach, aby mi nedošly zásoby. A tak jsem si nakoupila několik lahví a schovala je různě po domě. Když jsem ale jednou nenašla ani trochu nedopitého zbytku, neváhala jsem a vydala se pěšky s kočárkem, do tři kilometry vzdálené vesnice.“

Svou dceru jsem málem zabila!

Samozřejmě, že jsem často bojovala s kocovinou, ale pořád jsem to dokázala ukočírovat a o malou se postarat. A manžel? Je až neuvěřitelné, jak dlouho si ničeho nevšiml. Jen měl radost z toho, že konečně mam zas dobrou náladu a mateřskou si užívám.

Až jednou. Pamatuji si jen na to odpoledne, kdy mi zavolala jedna známá, že viděla mého muže s nějakou blondýnou. Prý možná o nic nešlo, ale já dostala ohromný vztek. Já blbka mu tady podstrojuju, obětuju vše kvůli dítěti a on se ještě tahá s nějakou… Ani nevím, kolik jsem tehdy do sebe vyklopila lahví. Ale opila se až do němoty. Probrala jsem se až v nemocnici. A málem kvůli tomu přišla o dceru! Ta totiž mezitím, co jsem ležela na zemi opilá namol, přelezla ohrádku a dolezla až otevřenými dveřmi na zahradu. Jen díky všímavosti souseda, který přelezl plot, nespadla do bazénu…. Pořádný šok, který nám všem konečně otevřel oči! Manžel měl strašný vztek, ale také výčitky. A já jsem rozhodnutá se léčit. I když to bude těžké, vím, že to za to stojí… Stojí to za to, začít znovu… hlavně kvůli Elišce!

Chcete znát názor psycholožky na tento příběh? Čtěte dál: Alkoholu propadne na mateřské až pětina žen


ČTĚTE TAKÉ: MAMINKA.CZ - Web pro těhotné a maminky!

Názory čtenářů

No dříve taky nebyly vždy babičky tolik k dispozici, do důchodu se sice chodilo dřív, ale také se děti dříve rodily. Takže v 45 byly ženské běžně už babičkami.

Jinak souhlasím s droping - raději ve městě v paneláku než někde, kde opravdu nemůžu s dítětem ani na procházku. Znám takových několik takových lidí hlavně že mají barák, zahradu a bazén...

dříve to bylo opravdu pracné a těžké, ale řekněme si, dříve byly babičky na důchodech a mohly děti hlídat - teď ještě chodí do práce a ty děti nemáme kam dávat, protože jesličky už taky jen tak někde nejsou, a když jo, musejí se draze zaplatit, dnešní doba je pro mladé rodiny očistec, vím to, sama mám dvě malé děti a chlapa od rána do večera v práci, na něj spoleh nemám, paní z příběhu je mi líto, ale já bych se k alkoholu neupnula, už kvůli dětem a kvůli špatným zkušenostem z dětství

Pak ze se maji dnes mladi spatne. To musela byt nejaka blbka,kdyz se dala na piti. Ja jsem se v zivote nenudila,vubec to neznam. Ani kdyz jsem byla s detmi doma. Ale pravda,ze v te dobe neexistovaly automaticke pracky, nepouzivaly se misto plen kalhotky,ktere se vyhodily, takze clovek musel denne vyvaret v hrnci pleny, pak prat a zehlit. Jidla se denne varila, porad bylo co delat. Chvilkami mel clovek cas na konicky. Dnes se ty mlade neumi zabavit a tak se opijeji. My jsme meli placenou materskou 4 a pul mesice cca 400 Kc a pak se starej. Na opijeni nebylo. Uz kvuli diteti bych to nikdy neudelala.

:-)) kariéra v pojišťovně...

Herulinka
Ty jo, v satelitu se tezko nekam projdes. Vetsinou je to jen shluk domu nekde uprostred pole a pripadna prochazka jen po silnici, obvykle hodne rusne.
Ja mela nastesti tolik rozumu a manzelovi jsem tohle rezolutne zavrhla. Takhle mame sice jen panelakovy byt, ale jsme ve meste a v dosahu MHD.

chce to mít kromě pobíhání kolem dětí i nějaký koníčky,který člověka potěší.

A přitom stačí tak málo, třeba vzít kočár, vyrazit někam na výlet, nesedět pořád doma ve zlaté klícce, nakonec to může pomoct i k sundání pár kil...i když samozřejmě pokud paní není na přírodu, ale spíš na kavárny, tak chápu, že podobná aktivita asi přílišnou službu neudělá.

Jsem tlustá - kvůli mateřské :) - takže jsem při ní začala pracovat a doufám, že už se těch desítek kil zbavím.
Jak se jde zbavit návyku na alkoholu netuším, proto radši nepiju vůbec nic...

Alkohol může způsobit návrat rakoviny prsu
8. 10. 2011

Ženám alkohol prospívá - hlavně po padesátce, rozhodli lékaři
8. 9. 2011

Alkohol: Pití na uvolnění? Krizi středního věku nevyřeší!
27. 10. 2012

Jsem neplodná. Jsem bezcenná?
4. 4. 2012

Holky alkoholky
1. 7. 2011